Piškvorky

První zmínky o hře, principem podobné piškvorkám se datují kolem doku 2000 př.n.l. a pocházejí z Číny, pozdější potom i v antickém Řecku a předkolumbovské Americe. Na každém místě vznikala hra pravděpodobně nezávisle na ostatních lokacích.

Klasická piškvorková partie začíná přidělením dvou různých symbolů (nejčasteji křížek a kolečko) mezi dva hráče. Hráči se střídají v tazích a snaží se vytvořit linii o pěti svých symbolech. Tato linie nesmí být přerušena symbolem druhého hráče. Linie může být vodorovně, svisle nebo šikmo v obou směrech. Tento způsob není omezen prostorově.

Vedle klasického a nejspíše i nejznámnějšího způsobu hraní (popsaného výše) existuje i mnoho dalších variací. Pro zajímavost např.:

Gomoku

Gomoku je jednou z variací piškvorek. Název pochází z japonštiny a znamená 5 kamenů v řadě (go-5, moku-průsečík). Gomoku se nehraje se symboly, ale s již výše zmíněnými kameny. Kameny se skládají na goban o velikosti 14×14 políček. Oproti piškvorkám, kde je za vítěze považován hráč, který udělá 5 a více symbolů v řadě, v gomoku jich většinou musí být přesně 5. (Pravidla ale nutno definovat před začátkem partie.)

Kvantové piškvorky

S kvantovými piškvorkami se nejspíše běžně nesetkáte jako se způsobem pro zahnání nudy. Byly totiž původně vymyšleny ke znázornění některých jevů v kvantové fyzice. Hrají se na prostoru 3×3 nebo 9×9 políček.

Renju

Renju je modifikace piškvorek, která maže výhodu začínajícího hráče. Tento hráč nesmí vytvářet tyto útvary: Dvojitá trojka, dvojitá čtyřka a přesah (více než 5 piškvorek v řadě). Pokud nějaký z útvarů z jakéhokoliv důvodu vytvoří, prohrál. Druhý hráč však může vytvářet tyto útvary podle libosti a přesahy se mu počítají jako piškvorky. Tento způsob se hraje na ploše 14×14 políček.

 

V piškvorkách existují také turnaje. Turnaj v piškvorkách a v renju patří je součást Deskohraní, kde má hra 9 kol a každý hráč má čas přibližně 30 minut. Na turnaji Czech Open v Pardubicích se hraje pouze renju. Od roku 2000 se každoročně koná počítačový turnaj zvaný Gomocup.

 

 

Vlajky

Venku krásné počasí, ale s kamarády či na táboře už nejsou nápady co dělat. Co zkusit hru „Vlajky“?

Tato hra je vhodná pro minimálně 20 lidí a potřebujete k ní pouze nějaký plac (většinou alespoň 50×50 m) a 4 „vlajky“ (šátky, mikiny, cokoliv).

Hráči se rozdělí do dvou týmů s pokud možno stejným počtem hráčů. Hrací plocha se rozdělí na 2 poloviny, z čehož každému týmu je následně jedna přidělena. Na obou polovinách se určí kruh (nebo dva, podle libosti) o průměru přibližně 1,5 m, do kterého nebo do kterých se uloží vlajky. Druhý tým musí o umístění vlajek vědět, nelze je tedy schovat.

Na území vlastního týmu je hráč v bezpečí, čára dělící území je neutrální, avšak na straně protivníka mu hrozí nebezpečí. Pokud se jej dotkne kdokoli z protějšího týmu, je hráč „zmrazen“, tudíž si musí sednou na bobek a čekat, až pro něj přijde někdo z jeho týmu, dotkne se ho a tím ho zachrání.

Pro získání vlajky je nutné se nejen dostat bez zmrazení do kruhu s vlajkami (který je jakési bezpečné místo a hráče zde nelze zmrazit), ale také se s vlajkou dopravit zpět. Jeden hráč může najednou nést pouze jednu vlajku. Pokud tým donese obě na své území, vyhrává. Pokud je hráč na cestě zpět s vlajkou zmrazen, vlajka je odnesena zpět do svého původního kruhu a hráč čeká na záchranu. Získané vlajky se ukládají do kruhů s „domácími“ vlajkami, a jelikož v té chvíli danému týmu náleží, je nutné je získat zpět stejným způsobem jako ostatní.

Pro hladký průběh hry je dobré, když někdo mimo hru hlídá dělící čáru, aby nedocházelo ke zbytečným sporům.

Hra začíná!

Přísloví o jídle

Jez chléb a pij vodu, nepřijdeš na chudobu.   -Polské přísloví

Kdo chce spáti sladce, ať večeří krátce.    -Francouzské přísloví

Jez do polosyta, pij do polopita, vyjdou ti naplno léta.    -České přísloví

Dbejme na to, s kým jíme a pijeme, než co jíme a pijeme.   -Čínské přísloví

Kočka chce ryby jíst, ne je chytat.   -Latinské přísloví

Jez dokud můžeš, protože nikdy nevíš, kdy budeš jíst příště.   -Indiánské přísloví

I pes ví, kdo mu dává jíst.   -Slovenské přísloví

Kdo je umírněný v jídle, sám sobě je lékařem.   -Latinské přísloví

Boháč jídá, kdy chce a chudý, kdy může.   -Srbské přísloví

Když mám, jen kam. Když nemám, hubě nedám.   -Hornolužické přísloví

Polovina z toho, co sníme, udržuje na živu nás, ta druhá lékaře.   -Staroegyptské přísloví

Proto třeba hubě papat, aby mohla dobře klapat.   -Polské přísloví

Nemáš-li rád kaši, neříkej o ní, že není dobrá.   -Perské přísloví

Kde se hodně pije, žere, tam nemoc otevírá dveře.   -Slovenské přísloví

Pracuj jako otrok a jez jako pán.   -Albánské přísloví

16Můj med je tak dobrý, že bych ho sám neprodával, kdyby mi do něj nespadl potkan.   -Starořecké přísloví

Namalovaný koláč hlad neutiší.   -Čínské přísloví

Radost je zdravou potravou. -Čínské přísloví

Při jídle velkou mísu, ale při mlatě malé vidle.   -Čínské přísloví

I v rýži, kterou jíme, se najdou plevy a osiny.   -Čínské přísloví

 

 

 

 

Latinslá přísloví

Vzdělaný člověk, má stále bohatství v sobě.

Buď dobře, nebo nic.

Pozvolna roste hněv Bohů.

Ctnost, žije i po smrti.

Dokud žijeme, žijeme naplno.

Víme tolik, kolik si pamatujeme.

Senátoři jsou dobří mužové, senát zlá šelma.

Čínská přísloví

Země – hospodář, člověk – host.

Sláva tě váže, zisk tě uvězní.

Je mnoho milujících rodičů, ale málo milujících dětí.

Každý, kdo mi lichotí, je mým nepřítelem. Každý, kdo mne kritizuje, je mým učitelem.

Malé děti – malé hoře, velké děti – velké hoře.

Moudrý člověk, požaduje všechno jen od sebe; avšak nicotný vše od druhých.

Chatr ze slámy, v níž se lidé smějí, má větší cenu než palác, ve kterém lidé pláčí.